Oblasti vzdělávání na vysokých školách jsou vymezeny v Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, a to včetně výčtu typických studijních programů. 

Studijní program geodézie a kartografie patří dle Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství do oblasti vzdělávání stavebnictví (příloha část dvacátá šestá). Absolvent fakulty stavební ČVUT, obor geodezie a kartografie tedy splňuje kvalifikační požadavek vzdělání pro výkon územně plánovací činnosti dle § 44 odst. 4 písm. c) zákona č. 283/2021Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud veřejné projednání bude vypsáno (vyvěšená veřejná vyhláška o konání veřejného projednání) po 30.6.2024 musí být návrh změny ÚP pro veřejné projednání podle § 323 odst. 8 zákona č. 283/2021 Sb. (NSZ) upraven podle NSZ, včetně převedení do jednotného standardu podle NSZ.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NSZ“) pořizování regulačního plánu „na žádost“ nezná. Ve smyslu § 324 NSZ části územně plánovací dokumentace, vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., které nemohou být podle NSZ její součástí se nepoužijí. Rozhodování o změnách území v dané ploše bude stále podmíněno vydáním regulačního plánu, který však bude pořízen z vlastního podnětu nebo z podnětu podle § 109 odst. 1 NSZ. Rovněž bude platit podmínka podle § 81 odst. 4 NSZ, a regulační plán musí nabýt účinnosti do 6 let od nabytí účinnosti územního plánu nebo jeho změny, která podmínku stanovila. Marným uplynutím lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.

NSZ výslovně neřeší opětovné předložení upraveného návrhu územní studie zastupitelstvu k novému projednání. Zákon toto předložení nevylučuje, ale ani nevyžaduje jako podmínku schválení využitelnosti územní studie

O pořízení změny územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce v samostatné působnosti a může o sloučení více podnětů do jedné změny rozhodnout, považuje-li to za účelné. 

Pokud obec obdrží podnět na pořízení změny územního plánu, který bude obsahovat návrh zadání změny a stanoviska podle § 109 odst. 3 písm. a) a b) NSZ (zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů), tedy stanovisko NATURA a stanovisko SEA, předá podnět bezodkladně pořizovateli podle § 109 odst. 5 NSZ. Pořizovatel  posoudí podnět podle § 110 NSZ a pokud podnět nebude vykazovat nedostatky, předloží návrh zadání změny se svým vyjádřením k projednání zastupitelstvu obce (§ 111 odst. 2 NSZ). Návrh zadání se v tomto případě neprojednává s dotčenými orgány ani veřejností.

Podněty na změnu územního plánu, které nebudou splňovat náležitosti podle §109 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NSZ"), t.j. návrh zadání a stanoviska SEA a NATURA, budou vyhodnoceny při pořizování zprávy o uplatňování územního plánu podle § 107 odst. 2 písm. f) NSZ. Žadatel má však možnost návrh zadání a obě stanoviska doplnit (případně podnět stáhnout a znovu podat, až bude mít stanoviska zajištěna), aby byl jeho podnět vyhodnocen ihned. V případě pořízení změny z vlastního podnětu se postupuje podle § 111 NSZ.

Zprávu o uplatňování územního plánu zpracovává pořizovatel. Pořizovatelem se rozumí dle § 46 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NSZ“) úřad územního plánování i obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. Z toho dovozujeme, že zprávu o uplatňování územního plánu může pořizovat pro své správní území obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti [§ 46 odst. 1 písm. d) NSZ]. Je-li obecní úřad dle výše uvedeného § 46 odst. 1 d) NSZ pořizovatelem územního pánu nebo jeho změny, může podle našeho názoru i vyhodnocovat jeho uplatňování a zpracovávat zprávu o uplatňování územního plánu.

Tuto problematiku upravuje § 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF“). Toto ustanovení zní: „Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To neplatí, pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění způsob využití plochy v územně plánovací dokumentaci již vymezené.“ 

 V odůvodnění územního plánu musí být přesvědčivě zdůvodněno, že v daném případě „výrazně“ převažuje veřejný zájem na jiném než zemědělském využití, nad zákonem uloženou ochranou této půdy. Zdůvodnění bude uvedeno ve „vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ podle písm. m) odst. 1 části II. přílohy č. 8 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Obsah „vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond…“ je rámcově stanoven v § 5 odst.1 zákona o ochraně ZPF:

„Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle jiných právních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.“

Toto vyhodnocení, které bude obsahovat také vysvětlení a zdůvodnění výrazné převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem na ochraně ZPF, bude podkladem pro stanovisko orgánu ochrany ZPF k návrhu územního plánu podle § 5 odst. 2 zákona o ochraně ZPF. Pokud orgán ochrany ZPF nebude považovat zdůvodnění převahy jiného veřejného zájmu za přesvědčivé, nevydá souhlasné stanovisko.

Lze shrnout, že určit půdu I. a II. třídy ochrany v územním plánu pro nezemědělské využití je možné, pokud je takové řešení ve veřejném zájmu, který výrazně převažuje nad zájmem ochrany ZPF, a projektant s pořizovatelem tuto skutečnost přesvědčivě doloží v odůvodnění návrhu územního plánu. Přitom platí výjimky, stanovené v ustanovení § 4 odst. 3, odst. 4 a odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF“).o ochraně ZPF. 

Pořizovatelem na obecním úřadě obce I. a II. typu může být

1. úředník územního samosprávného celku splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nebyla-li mu z nich udělena výjimka (§ 46 odst. 2 písm. b) zákona č. 283/2021 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NSZ"),
2. osoba splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem (dále jen "zástupce pořizovatele") (§ 46 odst. 2 písm. c) NSZ).

V obou případech vydává krajský úřad potvrzení podle § 47 odst. 1 NSZ s tím, že v obou případech uvede do tohoto potvrzení identifikační údaje osoby pořizovatele.

V případě úředníka podle výše uvedeného bodu a) kontrola, zda úřadník splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, je na krajském úřadu. NGÚP nevede seznam úředníků územních samosprávných celků, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. V případě osoby uvedené bodu b) krajský úřad pouze zkontroluje, že zástupce pořizovatele je veden v seznamu na NGÚP. Další kontrolu, zda zástupce pořizovatele splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti krajský úřad neprovádí.

Do potvrzení se uvádí konkrétní název dokumentace nebo územní studie, protože úředník/zástupce pořizovatele na obecním úřadě obce I. a II. typu bude moci v NGÚP pořizovat jen ten konkrétní akt územního plánování (např. Změnu č. 2 ÚP Horní Lhota). V jednom potvrzení krajského úřadu může být uvedeno i několik aktů územního plánování např. Změna č. 2 ÚP Horní Lhota a Územní studie Horní Lhota střed.

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NSZ") neukládá pořizovateli povinnost adresně informovat žadatele, který podal návrh na změnu ÚP v jednotlivých fázích projednání (vyjma výzvy k doplnění neúplné žádosti o změnu ÚP podle § 110 odst. 1 NSZ), jako tomu bylo v době účinnosti starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb., kdy měl pořizovatel podle § 46 odst. 3 tohoto zákona povinnost bezodkladně informovat navrhovatele a úřad územního plánování o výsledku jednání zastupitelstva obce o podaném návrhu návrh na změnu ÚP. Tato povinnost v NSZ již není stanovena. Pokud zastupitelstvo souhlasí s návrhem zadání změny ÚP a rozhodne o pořízení změny ÚP, pořizovatel zveřejní zadání změny ÚP v národním geoportálu územního plánování podle § 43 odst. 2 NSZ (Pozn: podle § 72 odst. 3 NSZ se územně plánovací dokumentací rozumí i změna územně plánovací dokumentace).

Přechodná ustanovení k vyhlášce č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu, se vztahují na obsah nikoliv na proces pořízení územně plánovacích podkladů.

Proces pořízení územně plánovacích podkladů je upraven v zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NSZ“), kde se též aplikuje § 317 odst. 6 NSZ, který stanoví, že „Činnosti při pořizování územně plánovacích podkladů ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.“. Z výše uvedeného proto vyplývá, že etapy pořizování územně plánovacích podkladů, nedokončené do 30.6.2024 se dokončí podle NSZ. V etapách pořizování územně plánovacích podkladů zahajovaných po 30.6.2024 se postupuje podle NSZ.

Ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pořizovateli povinnost vyhodnocovat územní plán pravidelně nejméně jednou za 4 roky, a to nezávisle na frekvenci pořizování změn.

Žádosti o závazné stanovisko orgánu územního plánování (dále jen „ZS“), které budou podány na ÚÚP ORP do 30.6.2024, orgán územního plánování posoudí podle dosavadních právních předpisů na základě § 334a zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NSZ“). Tyto žádosti bude postupně vyřizovat do 30.6.2024 podle § 96b odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. (dále jen „SZ“) ve spojení s § 334a NSZ, a od 1.7.2024 ve spojení s § 330 odst. 1 NSZ; a to v obou případech ve lhůtách, stanovených SZ. Obdobně se bude postupovat v případě žádosti o koordinované ZS.

Od 1.7.2024 mohou nastat případy, kdy ÚÚP ORP bude vydávat ZS na základě vnitřního požadavku stavebního úřadu OÚ ORP (podle § 96b odst. 2 SZ) nebo například na základě výzvy stavebního úřadu z OÚ obcí I. nebo II. typu o doplnění podkladů pro řízení, zahájené před stavebním úřadem do 30.6.2024 [do 30.6.2024 bude podána na stavebním úřadě nekompletní žádost o územní rozhodnutí nebo územní souhlas nebo společné povolení apod. podle § 44 odst. 1 správního řádu, která nemá vady podle věty poslední § 86 odst. 4 SZ (žádost musí obsahovat dokumentaci zpracovanou projektantem)]. ÚÚP ORP vydá ZS podle § 96b odst. 3 SZ ve spojení s § 330 odst. 1 NSZ ve lhůtách a za podmínek stanovených v SZ (zejména § 4 odst. 9 SZ).

Pokud žádost o vydání ZS bude doručena ÚÚP ORP po 30. 6. 2024 a v rámci podkladů, předložených spolu s žádostí nebude prokázáno, že se jedná o ZS, které má být podkladem pro řízení podle SZ, zahájené do 30. 6. 2024, ÚÚP ORP ZS nevydá (je vhodné, aby tuto skutečnost ÚÚP ORP žadateli sdělil formou sdělení).

Se závaznými stanovisky se bude po dobu jejich platnosti nakládat podle dosavadních právních předpisů ve spojení s § 330 odst. 1 a 9 NSZ [přezkum ZS, dojde - li ke změně podmínek v území ZS se upraví (§ 4 odst. 4 SZ), atd.].

Dále viz metodiku, zpracovanou MMR 01-26103_2024_81-postup-organu-up-pri-vydavani-zs-na-konci-prechodneho-obdobi-2024-06-24.pdf (uur.cz)

Urbanisticky významné celky nejsou standardizovaným jevem a nemají tedy určenu jednotnou grafiku. Mohou být uvedeny v ÚAP, ale pokud se k nim v ÚP vztahuje nějaká regulace, je jejich grafika na projektantovi. Rovněž architektonicky významné stavby nejsou standardizovaným jevem a nemají tedy určenu jednotnou grafiku.

Návrh na krajinnou památkovou zónu podle našeho názoru do ÚP nepatří (maximálně do koordinačního výkresu), ÚP ji nemůže vyhlásit, k tomu je příslušné Ministerstvo kultury formou opatření obecné povahy (viz § 6 zákona č. 20/1987 Sb.). Tento prvek tedy není předmětem standardu.

Návrh na VKP (registrovaný, nikoliv „ze zákona“) podle našeho názoru do ÚP nepatří (maximálně do koordinačního výkresu), ÚP jej nemůže vyhlásit, k tomu je příslušný orgán ochrany přírody. Viz např. https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/1CD7256D13065B01C1257BBA0041868B/$file/2013_Vestnik_7.pdf. Tento prvek tedy není předmětem standardu.

Interakční prvky ÚSES nejsou standardizovanou součástí ÚSES, nezahrnují se tedy do příslušné vrstvy a nelze je vymezovat jako veřejně prospěšná opatření. Viz např. https://mmr.gov.cz/getmedia/8d524760-84ed-4381-a39c-55ff05e8d346/Standard-UP-metodika-2024-07-01.pdf.aspx?ext=.pdf, strana 12 a 50.

Pořizovatel bude postupovat podle § 68 odst. 5 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NSZ“), tzn, že zajistí úpravu územní studie a vloží ji do 7 dnů ode dne, kdy schválil možnost jejího využití do NGÚP. Je třeba podotknout, že možnost využití územní studie schvaluje pořizovatel; zákon sice ukládá návrh územní studie zastupitelstvu předložit a současně obsahuje "fikci" souhlasu zastupitelstva, schválení využitelnosti územní studie však přímo souhlasem zastupitelstva nepodmiňuje.